Vědecké studie zkoumaly vztah mezi spotřebou kávy a řadou zdravotních stavů. Zjištění byla v rozporu, pokud jde o to, zda má káva nějaké specifické přínosy pro zdraví, a výsledky jsou podobně rozporné, pokud jde o potenciálně škodlivé účinky konzumace kávy. Odchylky ve zjištěních však mohou být alespoň částečně vyřešeny zvážením způsobu přípravy. Káva připravená pomocí papírových filtrů odstraňuje mastné složky zvané diterpeny, které jsou přítomny v nefiltrované kávě. V kávě jsou přítomny dva typy diterpenů: kahweol a cafestol, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem koronárních srdečních chorob zvýšením hladin lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) v krvi. Na druhé straně kovové filtry neodstraňují mastné složky kávy.

Kromě rozdílů ve způsobech přípravy mohou konfliktní údaje týkající se velikosti porcí částečně vysvětlit rozdíly mezi příznivými / škodlivými účinky konzumace kávy.

Přehled častějších účinků kofeinu, hlavní aktivní složky kávy

Ukázalo se, že spotřeba kávy má minimální nebo žádný dopad, pozitivní nebo negativní, na vývoj rakoviny; vědci zapojení do probíhající 22leté studie Harvardovy školy veřejného zdraví však uvádějí, že „celková rovnováha rizik a přínosů [spotřeby kávy] je na straně přínosů“. Jiné studie naznačují, že konzumace kávy snižuje riziko ovlivnění Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou, srdečními chorobami, diabetes mellitus typu 2, jaterní cirhózou a dnou. Dlouhodobá studie v roce 2009 ukázala, že u těch, kteří při středním věku konzumovali mírné množství kávy nebo čaje (3–5 šálků denně), byla méně pravděpodobná rozvoj demence a Alzheimerovy choroby v pozdějším věku ve srovnání s těmi, kteří pil malou kávu nebo jí zabránili. celkem. Zvyšuje riziko kyselého refluxu a souvisejících nemocí. Většina příznivých účinků kávy na cukrovku typu 2 není způsobena obsahem kofeinu, protože pozitivní účinky konzumace jsou větší u těch, kdo pijí kávu bez kofeinu. Ukázalo se, že přítomnost antioxidantů v kávě brání volným radikálům způsobovat poškození buněk.

U zdravých jater je kofein většinou rozkládán jaterním mikrozomálním enzymatickým systémem. Výsledné metabolity jsou většinou paraxanthiny - theobromin a theofylin - a malé množství nezměněného kofeinu je vylučováno močí. Metabolismus kofeinu proto závisí na stavu tohoto enzymatického systému jater. Starší jedinci s ochuzeným enzymatickým systémem netolerují kávu s kofeinem. Doporučuje se užívat kávu bez kofeinu, a to pouze tehdy, je-li jejich žaludek zdravý, protože káva bez kofeinu i káva s kofeinem způsobují pálení žáhy. Střední množství kávy (50–100 mg kofeinu nebo 5–10 g kávového prášku denně) většina starších lidí dobře snáší. Nadměrné množství kávy však může u mnoha jednotlivců způsobit velmi nepříjemné,

Spotřeba kávy může vést k anémii s nedostatkem železa u matek a kojenců. Káva také narušuje vstřebávání přídavného železa. Rušení absorpce železa je způsobeno polyfenoly přítomnými v kávě. Ačkoli inhibice absorpce železa může způsobit nedostatek železa, železo je považováno za karcinogen ve vztahu k játrům. Polyfenoly obsažené v kávě jsou proto spojeny se snížením rizika rozvoje rakoviny jater.

Americký vědec Yaser Dorri navrhl, že vůně kávy může obnovit chuť k jídlu a osvěžit čichové receptory. Navrhuje, aby lidé mohli získat chuť k jídlu po vaření tím, že voní kávová zrna, a že tuto metodu lze použít také pro výzkum zvířat.

V pražené kávě bylo hlášeno více než 1 000 chemikálií; více než polovina testovaných (19/28) jsou karcinogeny hlodavců. Negativní účinky kávy jsou často spojeny s obsahem kofeinu. Výzkum naznačuje, že pití kávy kofeinové může způsobit dočasné zvýšení ztužení arteriálních stěn. Kofeinovaná káva se nedoporučuje všem. Může zhoršit již existující stavy, jako je gastroezofageální refluxní onemocnění, migrény, arytmie a způsobit poruchy spánku.

Káva již není považována za rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční. Jedna studie naznačuje, že to může mít smíšený účinek na krátkodobou paměť tím, že se zlepší, když se informace, které mají být vyvolány, vztahují k aktuálnímu myšlení, ale ztěžování vyvolávání nesouvisejících informací je obtížnější. Kofein je spojován s jeho schopností působit jako antidepresivum. Recenze de Paulise a Martina naznačila souvislost mezi snížením počtu sebevražd a spotřebou kávy a naznačila, že účinek kofeinu při blokování inhibičních účinků adenosinu na dopaminové nervy v mozku snižuje pocity deprese. Studie z roku 1992 dospěla k závěru, že přibližně 10% lidí s mírným denním příjmem (235 mg denně) po stažení kofeinu zažilo zvýšenou depresi a úzkost, ale přehled literatury z roku 2002 kritizoval její metodologii a dospěl k závěru, že „účinky stažení kofeinu jsou stále kontroverzní“. Přibližně 15% americké populace uvádí, že přestávalo pít kávu úplně, citujíc obavy o zdraví a nepříjemné vedlejší účinky kofeinu.